Není to tak dávno, co jsme seděly s Mgr. Tázlarovou v pracovně a povídaly si o tom, jak pracuje se svými žáky na tom, aby pochopili, že život není jenom o mobilech, ale je především o umění dívat se kolem sebe a vidět, že po světě chodí a jezdí i lidé, kteří potřebují v mnoha věcech pomoc. Umění o pomoc požádat a umět pomoc přijmout je ústředním tématem tvorby mladých lidí pod vedením paní magistry.
19. 1. 2018 jsme měli společnou sešlost v lidové škole umění. Představu, jak bude naše spolupráce vypadat, jsem nějakou měla. Zkušenosti mi říkaly, že to bude fajn, a dělat zase něco společně se zdravými lidmi nás nesmírně obohacuje. Mgr. Tázlarová se studenty zkoušela pracovat s imitací handicapu, např. malovat se zavázanýma očima.
A tak jsme se v pátek odpoledne ocitli v lidové škole umění na chodbě, kde už byl na zemi přilepený papír a na něm vyobrazeno téma Hrstkou soli moře neosolíš. Čekali na nás studenti kreslení a hudebky. Muzikanti celou dobu tvoření a hraní na zemi doprovázeli hrou na flétny, kytaru a úžasně zpívali.
Po počátečním ostychu, kdy studenti jen opatrně zjišťovali, jak nám mají pomoci. S pomocí jsme děti položili na zem a studenti jim začali štětci natírat barvy do dlaní. Během pár minut padly všechny zábrany, hradby i bariéry, které mezi nimi byly. Nebylo možné poznat, čí ruce jsou vlastně od barvy.
Pátek byl pro nás všechny plný kouzel, měl neopakovatelnou atmosféru.
K. G.